Mozková protéza

Papírové řetězy

Sl
epuje očko do očka, ř
Hmi 
etězy z papíru,
 
nCmi 
ení to jen tak z plezíru a v d
E7 
omě voní vánočka,
 
c
o kdyby právě zrovna teď, p
Hmi 
ohyby prstů stále stejný,
 
Cmi 
už ví, že je to beznadějný,
E7 
už to ví, že se nedočká.
 
Ref.:
Ř
etězy p
E7 
apírový zm

ění se n
Fmi 
a okovy,
 
n
ikdo jí n
Cmi 
eodpoví, n
E7 
ikdo se nezeptá,
 
z
a šperky s
E7 
afírový n

ekoupí t
Fmi 
o, co není,
 
j
e jako v
Cmi 
e vězení, v
Dmi 
ánoční n

oc, v
Dmi 
ánoční n

oc.
 
Pomalu chystá večeři, prostírá po paměti, 
venku jsou slyšet hlasy dětí a někdo zvoní u dveří, 
běží jak voda v potoce, je to jen pošťák s telegramem, 
zarámovaný dveřním rámem přeje veselé Vánoce. 
Ref. 
Nemusí ani slova číst, je jí to dávno všechno jasné, 
tak zavře dveře, světlo zhasne, ke stolu nese bílý list, 
nůžkama proužek po proužku odstřihuje z něj mechanicky 
a na řetězech jako vždycky přibývá kroužek po kroužku. 
Ref.:
... + vDmi 
ánoční n

oc