Vodácká holka

Když vlnD 
y se vEmi 
alí a pG 
eřeje řvA 
ou 
a šD 
utry z nich cEmi 
iví jak sG 
ůvA 
y, 
loď prD 
aská a Emi 
umrlčí zvG 
on bije tmA 
ou, 
tak řD 
ekni, kdo pEmi 
omoct ti A 
umD 
í. 

Kdo pHmi 
ádlem jen kmF♯mi 
itne a přG 
evrátí lD 
oď, 
pak jHmi 
ečí jak stF♯mi 
aženej z kA 
ůžD 
e, 
že tHmi 
y jseš ta F♯mi 
atrapa, tG 
y jseš ten cvD 
ok, 
co zE 
a každý cvaknutí můžA 
e. 

Je pěkná jak ráno a voní jak les, 
když na dřevo u ohně hrává, 
je zrádná jak kočka a věrná jak pes, 
ta holka, co při tobě spává. 

Ref.:

Tu vG 
odáckou hHmi 
olku si nA 
avěky nD 
ech, 
nG 
etop ji, nHmi 
ezahA 
ánD 
ěj, 
svou vEmi 
íru, svou sHmi 
ílu, svý štF♯mi 
ěstí i pHmi 
ech, 
svý strEmi 
achy, svý prD 
achy, svůj pE7 
oslední dA 
ech 
jí pD 
octivě Emi 
odevzdG 
ávA 
ej 
D 
a lásku zEmi 
a lásku dG 
ávA 
ej.D 
  

Kdo připálí rejži a přesolí čaj, 
kdo sůl nechá v posledním kempu, 
kdo ráj změní v peklo a peklo zas v ráj, 
kdo zná všechny písničky trempů. 

Kdo přeje ti štěstí a kope ti hrob, 
kdo sladce hned šeptá, hned vříská, 
a koho bys roztrh a praštil a kop 
a po kom se celej den stýská. 

Až vlasy nám odbarví nebeskej král 
a vrásky nám počmáraj kůži, 
svý holce dej pusu a řekni "jdem dál" 
a na pádlo polož jí růži. 

Ref.