Mozková protéza

Velká rybí škola

J
aro už to r
G/Fis 
ozjelo a n
Emi 
a řece je veselo,
 
nAmi 
a vodě d

ělají se

kol

a,

 
 
v t
ůni proti d
G/Fis 
ubině š
Emi 
upina na šupině,
 
zAmi 
ačíná v

elká rybí šk

ola,
 
H7 
už vidím pana učit
Emi7 
ele: k
A7 
apřisko jako malé t

ele,
 
p
omalu k les
G/Fis 
u pluje, dn
Emi 
eska se nesupluje,
 
dnAmi 
eska to

odučíme

cel

é.

 

 

 

 

 
 
Povídá:
vyzkoušíme třetí C - karasy a plotice, 
a pak se vrhnem na sekavce, 
že nejsem lhostejný, mrknu se i na cejny, 
jestli se doučili dravce, 
taková vydra nebo štika udělá z ryby nebožtíka, 
být kapr, to je věda, kdo si teď bacha nedá, 
ten ať si potom nenaříká. 
Tahle škola ve vodě zdá se býti v pohodě, 
ryby v ní sedí, i když plují, 
jenom jelci, jeseni vzdělání si necení, 
ocasem líně pošťuchují, 
učitel začíná se mračit: tak už by snad mohlo stačit, 
už žádné dohady a seřaďte se do řady, 
poplujem pod rybáře svačit. 
Ještě pár zatáček, a tam už sedí Dvořáček, 
přinesl čtyři kila hrachu, 
mládeži, bacha tu, až půjde zpátky na chatu, 
dáme si hrachu beze strachu, 
a kdo má chutě na bramboru, popluje se mnou pod Gregoru, 
jako šle napnutý čumí jenom na pruty, 
mějte se před ním na pozoru. 
Kdo z vás mi nevěří, ať posadí se pod keři, 
rozhodí chleba po hladině, 
v létě či na jaře ryby hledaj rybáře 
a dělají to kvůli psině, 
že ryba němá je a plachá, kdo tohle tvrdí, pustě tlachá, 
až jednu chytíte, zeptejte se, zjistíte, 
že ve škole nedávala bacha, 
že prostě vAmi 
e škole n

edávala b

ach

a.