Mozková protéza

Toulavej

Někdo z vAmi 
ás. kdo chutnal d

álku, jeden z t
Ami 
ěch co rozum

ěj,
 
ať vám pAmi 
oví, proč mi ř

íkaj', proč mi ř

íkaj Toulav
Ami 
ej.
 
Kdo mě znAmi 
á a v sále s

edí, kdo si m
Ami 
yslí je mu h

ej,
 
tomu zpAmi 
ívá pro všedn

í den, tomu zp

ívá Toulav
Ami 
ej.
 
Ref.:
S
obotní ráno mě n

euvidí
 
u cesty s klukama st
át.
 
N
a půdě celta se pr

achem stydí
 

a starý songy jsem z

apomněl hrát,
 
zapomněl hrAmi 
át.
 
Někdy v noci je mi smutno, často bejvám doma zlej, 
malá daň za vaše „umí," kterou splácí Toulavej. 
Každej měsíc jiná štace čekáš kam tě uložej, 
je to fajn vždyť přece zpívá, třeba smutně, Toulavej. 
Ref. 
Vím, že jednou někdo přijde, tiše pískne, no tak jdem', 
známí kluci ruku stisknou, řeknou vítej Toulavej. 
Budou hvězdy jako tenkrát, až mě v očích zabolej', 
celou noc jim bude zpívat jeden blázen Toulavej. 
Ref.:
Sobotní ráno mi poletí vstříc, 
budeme u cesty stát. 
Vypráším celtu a můžu vám říct, 
že na starý songy si vzpomenu rád, 
vzpomenu rád. 
Někdo z vás, kdo chutnal dálku, jeden z těch co rozuměj', 
ať vám poví proč mi říkaj', proč mi říkaj' Toulavej.