Tereza

Ten dC 
en, kdy vítr lD 
istí z města svG 
ál, 
můj jC 
eep se vracel, D 
jako by se bEmi 
ál, 
že C 
asfaltový mD 
oře odliv mG 
á 
a stC 
áj, že svýho D 
oře nepoznEmi 
á. 

Ref.:

Řekni kG 
olik je na světě, kolik je takovejch mD 
ěst, 
řekni, kdAmi 
o by se vracel, když všude je tisíce cEmi 
est. 
Tenkrát, kdG 
yž jsi mi Terezo řekla, že ráda mě mD 
áš, 
tenkrát ptAmi 
al jsem se Terezo, kolik mě polibků dEmi 
áš, 
naposlD 
ed, naposlG 
ed. 

Já z dálky viděl město v slunci stát 
a dál jsem se jen s hrůzou musel ptát, 
proč vítr mlátí spoustou okenic, 
proč jsou v ulicích auta, jinak nic. 

Ref.

Do prázdných beden zotvíranejch aut 
zaznívá odněkud nežnej tón flaut. 
A v závějích starýho papíru 
válej se černý klapky z klavíru. 

Ref.

Tak kráčím tímhle prázdným městem sám 
a vím, že Terezu už nepotkám, 
jen já tu zůstal s prázdnou ulicí 
a osamělý město mlčící. 

Ref.