Poslední kroky

MrE7 
áz štípá, já vlA 
íknu se jak šnek. 
E7 
I ten šnek by mi snad dA 
al teď v chůzi flek. 
E7 
Tím nechci říct, že bA 
ych se cesty zřC♯mi 
ek' 
D 
a tak se tE7 
áhnu sněhem dA 
ál. 

Můj kámoš už se dávno někam zdejch', 
mám po něm jen pár pastí rezavejch. 
Sníh zavál stopy nohou pajdavejch, 
divím se, že jsem o něj stál. 

Ref.:

JA 
en (jen) dvC♯mi 
anáct mi zbD 
ejvá E 
ujít mA 
il, 
tam (tam) prC♯mi 
odám, cD 
o jsem nalovE 
il. 
ZD 
a hrst bídnejch centů, co zA 
a kůže mi dF♯mi 
aj', 
pět stA 
op do zmrzlý hlíny mý kE 
osti pochovA 
aj 

Svůj úděl jen tak jsem přežít moh, 
byl tvrdej a trnitej jak hloh. 
Na krku pět křížků, už nejsem mladej hoch, 
abych se svýho konce bál. 

Ref.

Můj hrob jenom tráva bude krejt, 
tam kříž ani kámen nesmí bejt. 
Můj pes na tom místě bude vejt, 
to abych nebyl tolik sám. 

Ref.