Mozková protéza

Oranžový expres


Už z rodnýho ranče vidím jen komín a stáj, h
C7 
ej,
 

už z rodnýho ranče vidím jen komín a st

áj,
 
rychlík v b
arvě pomeranče už mě veze, tak good-b

ye.
 
Tak jako světla herny mě stejně vždycky rozruší 
svit brzdařský lucerny, komáři jisker v ovzduší, 
a pak, když oranžovej expres mi houká do uší. 
Rec:
"Helou, kam jedeš, tuláku?" "Nevím." "Na New York?" "Nevím." 
"Nebo na Nashville?" "Nevím, mně stačí, když slyším, jak ty 
pražce drncaj dúdá-dúdá-dúdá-dúdá ." 
Sedím si na uhláku a vyhlížím přes okraje, 
ve svým tuláckým vaku šmátrám po lahvi Tokaje, 
píseň oranžovýho vlaku si zpívám do kraje. 
Už z rodnýho ranče nevidím komín a stáj, hej, 
už z rodnýho ranče nevidím komín a stáj, 
rychlík v barvě pomeranče sviští na New York, good-bye.