Mozková protéza

Obchodník s deštěm

VzpAmi 
omínám - j

ednou, to př
Ami 
išlo k nám v

edro,
 
že jAmi 
abka se na str

omech z
Ami 
ačaly p

íct,
 
a v pAmi 
otocích s

ucho, jen k
Ami 
ámen a p

ísek
 
a prAmi 
ach místo v

ody, co m
Ami 
ěla tam t

ýct.
 
Už dAmi 
obytek v n
Emi 
oci nás z
Ami 
e spaní b
Emi 
udil
 
a řvAmi 
aní to st

ěží už d
Ami 
alo se sn

ýst,
 
my chlAmi 
apem, co t

ady se
Ami 
objevil k r

ánu,
 
pak lAmi 
ehce a m

oc rádi d

ali se sv

íst.
 
Ref.:
"Když kAmi 
aždej dá d
Emi 
olar," nám ř
Ami 
ek tenhle k
Emi 
oumák,
 
"znAmi 
ám starý k

ouzlo a d
Ami 
éšť přivol

ám,"
 
zAmi 
a jeden k
Emi 
ulatej zk
Ami 
usit to st
Emi 
álo,
 
n
a svý si př

išel - co zb
Ami 
ejvalo n

ám?
 
Navečer vobzor se vybarvil duhou 
a sloup suchý trávy a prachu se zved, 
tak silnej, že nešlo stát na vlastních nohou, 
co stálo mu v cestě, to rozbil a smet, 
jak seděl chlap s námi, řek' mý sestře Líze, 
že neviděl žádnou, co vo ní by stál, 
a jestli mu aspoň dost malinko věří, 
že jedině s ní by se vydat chtěl dál. 
Ref.:
Najednou ticho a tma jako v hrobě, 
blesky a hromy - a začalo lejt, 
takovej psí čas, že do svojí boudy 
i náš vlčák Johny hned zalez se skrejt. 
Vtom vrznutí dveří, v nich zmáčenej klobouk, 
nám plechový hvězdy blejsk do vočí třpyt: 
"Hej! Konečně mám tě, tak vstávej a půjdem, 
a hloupostí nech, jestli chceš aspoň žít!" 
Za podvodný kousky se létama platí, 
přesto jsme chlápka pak nechali jít, 
svou pravdu měl v jednom: když po něčem toužíš, 
nutný je věřit a strašlivě chtít.