Navečer vobzor se vybarvil duhou
a sloup suchý trávy a prachu se zved,
tak silnej, že nešlo stát na vlastních nohou,
co stálo mu v cestě, to rozbil a smet,
jak seděl chlap s námi, řek' mý sestře Líze,
že neviděl žádnou, co vo ní by stál,
a jestli mu aspoň dost malinko věří,
že jedině s ní by se vydat chtěl dál.