Mozková protéza

Dokud se zpívá

Z T
ěšína v
Emi 
yjíždí vl
Dmi7 
aky co čtv

rthodin

u,
Emi 
 
Dmi7 
 

 
 

era jsem n
Emi 
espal a
Dmi7 
ani dnes n

espočin

u,
Emi 
 
Dmi7 
 

 
 
sv
atý Med

ard, můj patr

on, ťuká si na č

elo,
 
ale d
okud se zp

ívá, j

eště se n

eumřel

o, hóh
Emi 
ó.
Dmi7 
 

 
 
Ve stánku koupím si housku a slané tyčky, 
srdce mám pro lásku a hlavu pro písničky, 
ze školy dobře vím, co by se dělat mělo, 
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó. 
Do alba jízdenek lepím si další jednu, 
vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu, 
za oknem míhá se život jak leporelo, 
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó. 
Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze, 
houpe to, houpe to na housenkové dráze, 
i kdyby supi se slítali na mé tělo, 
tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó. 
Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa, 
zvedl jsem telefon a ptám se:"Lidi, jste tam?" 
A z veliké dálky do uší mi zaznělo, 
že dokud se zpívá, ještě se neumřelo, 
že dokud se zpívá, ještě se neumřelo.