Cizinec

NAmi 
a kraji pouště sluncDmi 
em spálenAmi 
ý 
stojDmi 
í naše mAmi 
alý městE 
o dřevěnAmi 
ý, 
jednoho dne, právě čas Dmi 
oběda bAmi 
yl, 
se nDmi 
a kraji mAmi 
ěsta jezdE 
ec objevAmi 
il. 

Měl černý sombrero, na něm bílej prach, 
pod ním hadí oči, ze kterejch šel strach, 
místo cigarety měl v ústech růži, 
na stehnech pouzdra z chřestýších kůží. 

Ref.:

TF 
u jeho tvář, tu každG 
ý z nás poznal, 
nF 
a každém nároží zC 
atykač vlál, 
nDmi 
a něm cifra, za kterAmi 
ou by sis žil, 
E 
a přece nikdo z nás nAmi 
evystřelil. 

Pomalu projížděl hlavní ulicí, 
město bylo tichý jak město spící, 
před saloonem zastavil a z koně slez', 
jeho stín šel za ním a za stínem děs. 

Zábava u baru prudce zvadla, 
když vešel dovnitř s tváří u zrcadla, 
objednal si pití a v místnostech těch 
každej z chlapů poslouchal jenom svůj dech. 

Ref.

On jenom se usmál a dopil svůj drink, 
mexickým dolarem o barpult cink', 
pak ke koni došel krokem pomalým, 
za chvíli zmizel jak z doutníku dým. 