Červená řeka

Pod tou skD
álou, kde prD⁷
oud řeky sG
yčí, D
a kde ční Hmi
červeEmi
ný kamenA
í,

žA⁷
ije teD
n, co mi jD⁷
en srdce nG
ičGmi
í, koho jD
á rHmi
áda mEmi
ám k zblA
ázněnD
í. D¹¹
D
A⁷

Vím, že lásku jak trám lehce slíbí, já ho znám, srdce má děravý,

ale já ho chci mít, mně se líbí, bez něj žít už mně dál nebaví.

Často k nám jezdívá s kytkou růží nejhezčí z kovbojů v okolí.

Vestu má ušitou z hadích kůží, bitej pás, na něm pár pistolí.

Hned se ptá, jak se mám, jak se daří, a kdy prý mu to svý srdce dám?

Na to já odpovím, že čas maří, srdce blíž Červený řeky mám.

Když je tma a jdu spát, noc je černá, hlavu mám bolavou závratí,

ale já přesto dál budu věrná, dokud sám se zas k nám nevrátí.